Nevšová se nachází ve východní části okresu Zlín na rozhraní Bílých Karpat a Vizovických vrchů v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty v průměrné nadmořské výšce 412 m. Vesnice dosahuje v nejvýše položených místech až 520 m nadmořské výšky a v nejníže položených místech se blíží k 400 m nad mořskou hladinou. Nejvýše položené místo katastru je v Mladém Háji 535 m nad mořem. Od Slavičína, vzdáleného 4 km, leží severozápadním směrem. Katastrálně sousedí se Slavičínem, Rudimovem, Petrůvkou, Dolní Lhotou, Sehradicemi a Lipovou. Od okresního města Zlína je vzdálena 30 km.
Zpráv o Nevšové není mnoho. První zprávy o Nevšové jsou v zakládací listině cisterciáckého kláštera vizovického z roku 1261. Je zde zmiňován potok Nevšová, z čehož lze usuzovat, že osada stejného jména již existovala. První písemná zmínka o Nevšové je z roku 1449. Její jméno se ve starších pramenech uvádí jako Nevševá, německy pak i Newschowa. Ve znaku měla rádlo, později pluh.
Do roku 1637 spadala Nevšová k Olomouckému kraji a později, až do roku 1848 pod Hradištský kraj. Potom krátkou dobu vykonávaly veřejnou a soudní správu patrimoniální úřady, sídlící na panství na Světlově. Po správní reformě roku 1850 obec patřila pod okresní hejtmanství Uherský Brod a soudní okres Valašské Klobouky. V roce 1927 je přičleněna do soudního okresu Bojkovice. Po osvobození obce 2. května 1945 je zde vytvořen místní národní výbor. Od zrušení zemského uspořádání v roce 1949 se Nevšová začleňuje ke Gottwaldovskému kraji pod okres Valašské Klobouky a od poslední územní organizace v roce 1960 do Jihomoravského kraje pod okres Gottwaldov (Zlín). V rámci integračního procesu je Nevšová od 1. ledna 1980 připojena k městu Slavičín. Poradním orgánem Rady města je osadní výbor.
Území geologicky náleží paleogenu (staršímu terciéru), a to pásmu flyšovému, který je prostoupen úzkými pruhy křídového útvaru. Převládá zde spodní eocén s pískovci světlo šedé barvy jemně zrnité struktury, místy s větším obsahem křemičitanů. Přítomnost kyselek v nedalekých Luhačovicích nabízí myšlenku, že se zde jedná o sopečné andesitové útvary z mladší třetihorní doby doplněné o zvětralý čedič, jehož ložiska byla již dříve nalezena na Bojkovsku. Vysoká lesnatá krajina rozprostírající se po hřebenech kolem obce stává se přírodní zásobárnou pitné vody. Vyvěrající studánky svědčí o velké zásobě spodních vod. Během roku převládají jižní a západní větry, řidčeji vane vítr severní popř. východní.
Vesnice se rozkládá na ploše 764 ha, z toho 293 ha tvoří orná půda, 82 ha trvale travní porosty a 347 ha lesy. Leží v údolí od severu k jihu, po obou březích potoka Nevšovky. Obě stráně, které vystupují z údolí jsou ornou půdou nebo zalučněny a v horních částech přecházejí v lesy. V údolí za spodní částí obce se okolo potoka rozprostírají většinou kyselé půdy. Půda je většinou těžká, jílovitá, s malou zásobou živin a s nedostatkem humusu. Přebytek vody v jílovité zemině byl odstraněn odvodněním v počátečním období socializace zemědělství v obci. Členitost pozemků do určité míry ztěžuje obdělávání půdy.
Potok Nevšůvka (někde se píše i Nevšovka) pramení v severní části katastru v místě zvaném Hůšť. Četné menší přítoky zvyšují její průtok, zejména po silných deštích. V 70. letech se vše umocňuje prováděnou meliorací polí a následnou regulací potoka, zejména v intravilánu obce. Ve Slavičíně se k Nevšůvce připojuje potok Lukšinka a v Bohuslavicích n. Vláří vtéká do Vláry. Svou historii mají i studny, jejichž názvy se dochovaly do dneška.
Od 90. let 20. století stále více ubývá obdělávaných polí a mnoho pozemků je pouze zatravněno. Zatravněná půda nabízí možnost sadaření, což se projevuje stále větším množstvím vysázených ovocných stromků. Pěstují se hlavně jabloně, švestky, durancie a hrušně, řidčeji třešně, višně a vlašské ořešáky, ojediněle broskvoně a meruňky. Velmi rozšířené je i pěstování rybízu a angreštu.
Z domácích zvířat jsou v soukromých hospodářstvích nejvíce chovány slepice, méně již ostatní drůbež, ovce, kozy a prasata. Několik občanů se věnuje včelařství. Dosti rozšířený zůstává chov králíků.
Za období 1951-1980 činila v Nevšové průměrná roční teplota vzduchu 7,40C a průměrný roční úhrn srážek 879 mm. Tyto naměřené hodnoty řadí obec mezi nejstudenější, resp. mezi obce s nejvydatnějšími srážkami v okrese Zlín. Poměrně vyrovnané dešťové srážky a teplotní poměry podporují bohatou flóru. Velmi častý je podběl, devětsil a blatouch. Květenu doplňuje prvosenka jarní, plícník lékařský, sasanka, fialka vonná, kapradina a v posledních letech bohatě rostoucí pampeliška. Trav i květin je zde tolik, že není ani možné všechny vyjmenovat.
Za zmínku jistě stojí i lesy provoněné konvalinkou vonnou. Jsou převážně smíšené četně zastoupené borovicí, smrkem, bukem, hojný je dub a habr. Doplňujícími dřevinami jsou zde modřín a lípa, místy se objevuje i planá třešeň a velmi často bříza. Zvláštností je vzácný jilm rostoucí v Bohdancích. Na mokrých stanovištích je častá olše i jasan.Výjimkou není ani javor klen a javor mléč. Po staletí dotvářející se ráz krajiny dává vyniknout dominantním dřevinám, zejména dubům a bukům, jejichž velikost je udivující a budí respekt.Takové lesní dominanty je možné najít téměř v každé lesní části obce.
Z lesní zvěře je zde hodně srnčí, stále častěji se objevuje muflon a divoké prase, po mnoha letech se sem vrátil jelen. Kdysi velký počet zajíců a bažantů zaznamenal v posledních letech značný úbytek. Taktéž koroptev téměř vymizela. Zato hojně se vyskytuje dravá zvěř, a to liška, kuna lesní, kuna skalní, káně lesní a káně rousná. Spatřen byl i mývalovec kuní a téměř pravidelně se zdržující jezevec lesní.V posledních letech značně ubývá tchoř tmavý. Při jarním tahu je možné zahlédnout šedobílé tělo s černými konci křídel potácivě létajícího ptačího dravce motáka pilicha, který je zde vlastně tak trochu vzácností. Krásu fauny i flóry však nedoplňuje bohatost vodních živočichů. Již mnoho let je Nevšůvka prostá ryb i raků. Jen ve spodní části, blízko ke Slavičínu, po velkém úsilí rybářů, je možné spatřit rybí život. I přes absenci ryb zde žije hojně ondatra pižmová a občas zde zahnízdí i kachna divoká březňačka.
Obec byla v minulosti proslulá řemeslem, kterému se věnovala velká část mužského obyvatelstva. Bylo to zvěroklestičství, též nazývané miškářství, které výrazně ovlivňovalo životní úroveň zdejších lidí, zejména v období od poloviny 19. století do cca 20. století, kdy byla soukromá zvěroklestičská činnost zrušena. Ti, kteří se této živnosti nechtěli vzdát, byli převedeni do státní veterinární služby, a tím toto prastaré řemeslo v podstatě zaniklo. Ještě do začátku devadesátých let 20. století několik zvěroklestičů dojíždělo za prací mimo obec na Slovensko.
Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 mělo hlášen trvalý pobyt v Nevšové 542 obyvatel. z nichž bylo 406 rodáků. Většina pracujících byla ještě na začátku 90. let 20. století zaměstnána v průmyslu, zejména v podnicích Vlárské strojírny a Svit Slavičín a v zemědělství. Po roce 1990 se podstatně zhoršily podmínky pro zaměstnání ve velkých podnicích. Hodně lidí změnilo pracoviště i svůj obor, případně začalo soukromě podnikat. Nejvíce ekonomicky aktivních osob v roce 2001 pracovalo ještě v průmyslu a stavebnictví a dále v obchodu a ubytovacích službách.
Při sčítání v roce 2001 se v obci nacházelo 125 trvale obydlenýchdomů a v nich 165 bytů, z nichž 142 bylo zařazeno do I. kategorie bydlení. Pouze pětina domů byla postavena před rokem 1945, ve kterých žila necelá desetina občanů. Pevnou telefonní linku nebo mobil měly dvě třetiny domácností, osobní počítač každá osmá domácnost a téměř šedesát procent domácností vlastnilo osobní auto.
Obec má vybudovanou veřejnou kanalizaci bez napojení na čistírnu odpadních vod. V nedávných letech byla napojena rovněž na veřejný vodovod a na zemní plyn. Svoz domovního odpadu zajišťuje luhačovická firma JOGA.
Vesnice není průjezdná. Spojení s důležitými místy zajišťuje Vsetínská autobusová dopravní společnost Slavičín. Hodně občanů dojíždí do zaměstnání svými soukromými vozidly. Zásobování obyvatel potravinami a některými průmyslovými výrobky zajišťuje v obci smíšená prodejna zboží. Další provozovnou je hostinec. Na místě bývalého mlýna stojí Dům zahrádkářů (moštárna). Nejbližší železniční stanice je v Hrádku n. Vláří, vzdáleném 6 km. Nejbližší pošta se nachází ve Slavičíně.
Předškolní výchova dětí v nevšovské jednotřídní mateřské škole probíhá od roku 1981. Po zrušení obecné školy v Nevšové dojíždí děti od školního roku 1978/79 do Základní školy ve Slavičíně. Kulturní zařízení reprezentuje víceúčelová budova, sloužící k pořádání veřejných a společenských akcí a rodinných oslav. Bohatou historii a tradici zde měla od poloviny 19. století místní kapela, která svou činnost ukončila ve druhé polovině devadesátých let 20. století, aniž po sobě zanechala následovatele. Sportovní a společenské vyžití poskytuje areál tělovýchovné jednoty Sokol s novým fotbalovým hřištěm, tenisovým kurtem, taneční plochou s příjemným posezením s možností občerstvení v horních prostorách šaten. Bohoslužby pro nevšovské občany jsou slouženy ve slavičínském farním kostele a ve všední dny i v místní kapli.
Kulturní, sportovní, společenské a další zájmové činnosti na vesnici rozvíjí TJ Sokol, Klub žen, Hasiči, Myslivecký svaz, Klub důchodců a Sdružení pro občanské záležitosti.
Výtah z publikace Nevšová – Historie a současnost zpracovaná Pavlem Hrbáčkem a kronikářem Josefem Ščuglíkem v roce 1999 - aktualizace v roce 2011.